FAQ

Často kladené dotazy

O čem je tato kampaň?

Naším cílem je zachránit Arktidu. Usilujeme o vytvoření mezinárodně chráněné oblasti v neobydleném okolí severního pólu (jedná se o mezinárodní vody), dále o zákaz těžby ropy v celé arktické oblasti a o ukončení trvale neudržitelného rybolovu v oblastech, kde nikdy dřív rybolov neprobíhal.

Co je to mezinárodně chráněná oblast?

Jedná se o plně chráněnou mořskou rezervaci, kde není povoleno těžit ropu ani průmyslově chytat ryby. Plavba lodí bude pod přísnou environmentální kontrolou. Oblast, na které by se chráněné území rozprostíralo, zahrnuje pánev v střední části Severního ledového oceánu, tedy region, který je za hranicí 200 námořních mil od arktických pobřežních států (tzv. volné moře).

Jak můžu kampani pomoci víc?

Pokud jste to zatím neudělali, tak první věcí je podepsat petici na stránkách www.zachranmearktidu.cz. Vyzvěte i své přátele a rodinu, aby přidali svůj podpis, mluvte o kampani a přizvěte tolik lidí, kolik jen můžete. Stavíme se na odpor nejmocnějším zemím a společnostem světa, což není snadné, ale pokud vyhrajeme, bude to díky tomu, že nás bude víc než jich.

Arktické státy ale nechtějí, aby tato kampaň uspěla. Chtějí Arktidu zpřístupnit těm, co ji ničí, ne?

Všechny arktické státy jsou zodpovědné za ochranu Arktidy. Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu dokonce věnuje zvláštní pozornost napůl uzavřeným mořím a ledem pokrytým vodám a také vyzývá národy, aby spolupracovaly a ujistily se, že jsou tyto oblasti chráněné. Jinými slovy, mezinárodní zákon říká, že by arktické státy měly dělat přesně to, co po nich chceme. Politici v Arktidě musí přijmout zodpovědnost a urgentně začít jednat. V mnoha arktických zemích chtějí lidé, aby jejich političtí vůdci udělali víc. Nedávný průzkum dokládá, že ve všech arktických státech chce převážná většina lidí, aby se v Severním ledovém oceánu netěžila ropa, ani zde nepůsobil žádný jiný typ těžkého průmyslu.  Díky našemu počtu a důležitosti našeho cíle zvýšíme tlak na vlády a přinutíme je jednat.

V Arktidě žijí čtyři miliony lidí. Bude rezervace zahrnovat místa, kde žijí?

Toto hnutí nežádá, aby byla za chráněnou rezervaci prohlášena celá Arktida - a nechceme, aby byl zakázán veškerý rybolov. Místo toho usilujeme o vytvoření chráněné oblasti v neobydleném okolí severního pólu, více než 200 námořních mil od pobřeží arktických států. V Rusku již nyní vidíme ničivý dopad, jaký má ropný průmysl na Arktidu. Velké ropné společnosti zde již zničily způsob života a budoucnost místních lidí. Totéž se nesmí stát ve zbytku Arktidy.

Jak říká generální ředitel Greenpeace Kumi Naidoo: "Arktida je v ohrožení a potřebuje lidi z celého světa, aby se za ni postavili a žádali její ochranu. Zákaz těžby ropy a neudržitelného rybolovu v místech, kdy se nikdy ryby nelovily, bude obrovským vítězstvím proti silám, které ohrožují tuto vzácnou oblast a čtyři miliony lidí, kteří zde žijí. A chráněné území v neobydleném okolí pólu zastaví ty, kteří chtějí obsazovat vrcholek světa, aniž by brali v potaz práva původních obyvatel."

Proč potřebuje Arktida chránit?

Arktida je jedinečný a zranitelný ekosystém. Je domovem mnoha druhů, které nežijí nikde jinde na Zemi, a navíc tato oblast hraje klíčovou roli v regulaci světového klimatu. Arktida je však v nebezpečí - ohrožují ji klimatické změny, ropné společnosti, které chtějí těžit v nebezpečných a křehkých vodách Severního ledového oceánu, a také průmyslový rybolov a lodní doprava. Ti všichni těží z ústupu mořského ledu. Za posledních 30 let jsme přišli o 75% arktického mořského ledu (dle měření objemu ledu v létě). Jak led taje, společnosti se vydávají dále na sever těžit ropu, vzácné kovy a lovit ryby. Dychtivě usilují o to, aby mohly využít severní cesty ke zkrácení tras lodní dopravy. S tím je spojeno riziko úniků ropy a dalších látek, zamoření, hluk pod mořskou hladinou, zavlečené cizí živočišné druhy, nadměrný rybolov a ničení přirozeného místa výskytu.

Proč by mi mělo záležet na tání arktického mořského ledu?

Tání ledu ovlivňuje všechny na planetě, protože Arktida funguje jako celoplanetární lednička a udržuje planetu chladnou. Spalování fosilních paliv, které má vliv na tání ledu, je stejné, jako kdybychom nechali dveře od ledničky otevřené. Je to dáno tím, že led výrazně odráží teplo. Většina sluneční energie, která dopadne na led, se odrazí zpět do vesmíru. Otevřené oceány odráží méně slunečního tepla a více ho pohlcují. Arktický mořský led se chová jako slunečník a udržuje tak celý svět chladný. Když o něj přijdeme, celý svět se bude rychleji ohřívat. Dalším nebezpečím je uvolňování metanu. Za polárním kruhem jsou četná úložiště metanu, uzamčená v ledu, permafrostu a také v obrovském množství mrtvé vegetace, která zetlí a uvolní metan a CO2, pokud led roztaje. Metan je významný skleníkový plyn, jehož dopad na oteplování planety je krátkodobě mnohokrát silnější než dopad CO2. Metan, který se v nedávné době v Arktidě uvolnil, způsobil poplach ve vědecké komunitě, i když kvůli nedostatku spolehlivých historických dat je obtížné určit, o jak neobvyklou událost se jedná. Arktický mořský led navíc stejně jako kuchyňská fólie na míse s polévkou brání rozbouřenému oceánu, aby se rozléval na pobřeží. Silná vrstva mořského ledu pohlcuje nárazy velkých vln, brání jim, aby narážely na pláže a mořské útesy. S táním ledu však oceán začíná podemlívat pobřeží a zaplavuje pobřežní vesnice.

Kolik ropy je v Arktidě? Potřebujeme ji?

Americká vládní organizace zabývající se zkoumáním geografie a přírodních zdrojů US Geological Survey odhaduje, že v arktickém regionu je zhruba 13% světových neobjevených zásob ropy, což je zhruba 90 milionů barelů. Avšak jedná se pouze o odhad - nikdo skutečně neví, kolik ropy zde je a zda bude možné ji vytěžit. Tak jako tak by 90 milionů barelů uspokojilo světový hlad po ropě jen zhruba na tři roky, ovšem za tu cenu, že bychom dovolili jedovatému průmyslu, aby se masově přesunul do Arktidy. Místo toho bychom měli investovat do nízkouhlíkových řešení, aby v dlouhodobém výhledu mohla být naše auta poháněna obnovitelnými zdroji a v krátkodobém jsme používali mnohem méně ropy.

Jak pravděpodobný je únik ropy v Arktidě?

Práce v mrazivých ledových vodách polární oblasti je neuvěřitelně riziková a ropný únik by zde byl naprosto devastující. Samotní představitelé ropného průmyslu přiznávají, že by mohli udělat jen velmi málo, aby v Arktidě zastavili únik podobný havárii plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Arktický unikátní ekosystém a místní obyvatelé, jejichž živobytí na něm závisí, by tak byli zcela zničeni.

A právě kvůli ústupu mořského ledu získaly velké ropné společnosti jako Shell snazší přístup k novým ropným polím. Je šílené, že Shell vnímá mizení mořského ledu jako obchodní příležitost a ne jako drsné varování světu.

Extrémní zima, hrozba plujících ledovců, špatná viditelnost a odloučenost od ostatního světa obrovsky zvyšují riziko ropného úniku v té části Arktidy, kde má Shell v plánu těžit ropu. Některé ledové kry jsou pravděpodobně příliš velké, než aby mohly být odtaženy od těžebních lodí, což znamená, že budou muset být přesunuty samotné těžební plošiny a to za velmi krátkou dobu po spatření hrozby.

Pokud se objeví defekt nebo dojde k úniku, bude jiné plošině trvat měsíce, než vykope vedlejší vrt, kterým by bylo možné ropu odčerpat (což je často jediným řešením takové situace). Pokud se prosakující vrt neuzavře předtím, než se objeví zimní mořský led, ropa může unikat celou zimu, protože bude uvězněná pod ledem a nepozorovaně může unikat až dva roky.

Americký vládní úřad pro minerály U.S. Minerals Management Service odhaduje, že k velkému úniku ropy dojde s pravděpodobností 1:5. A to se ve výpočtech zaobíral pouze jedinou pronajatou oblastí v Severním ledovém oceánu u Aljašky. Taková událost by měla ničivý dopad na divoký život v oblasti. Environmentální následky ropného úniku v Arktidě by byly daleko závažnější než následky úniků v teplejších vodách, jako například v Mexickém zálivu.

Co by se stalo s divokými zvířaty?

Dopad ropného úniku na arktická zvířata by byl zdrcující, a to včetně dlouhodobých dopadů na lední medvědy a mrože, jejichž domov jim taje přímo pod nohama, na narvaly, polární lišky, sovy, kosatky a kolonie papuchalků a alek. Mořské savce, jako jsou tuleni, by únik ovlivnil prostřednictvím potravního řetězce.

Samotná Aljaška má pobřeží dlouhé 40 000 mil (téměř 65 000 kilometrů), což je víc, než součet pobřeží celých zbývajících Spojených států, a ropný únik by měl katastrofální dopad na místní divoká zvířata a rybolov. Tato oblast je životně důležitým přirozeným prostředím pro druhy, které nenajdeme nikde jinde v USA - pro lední medvědy, mrože, různé druhy tuleňů, velryby grónské, četné druhy ryb a ptáky jako kajka královská a raroh lovecký.